Adaptive Mind

Čím se vlastně zabývám…

Posted on: 14. Leden 2008

Z koníčku, který pro mě v roce 1997 znamenal webové stránky mojí postavy v úžasné hře Diablo, se postupně vyklubala možnost přivýdělku na střední a vysoké škole. Časem přišla první práce ve firmě na částečný úvazek v místě mého studia – v Plzni. S koncem školy mi ale bylo jasné, že pokud se chci tomuto oboru věnovat na úrovni a zároveň zůstat v ČR, je Praha nevyhnutelná. A tak jsem tu – a zabývám se uživatelskými rozhraními pro internetové aplikace.

Teď si asi říkáte: „Nojo, další moula, co si říká webdesignér a bude nám tu žvatlat něco o Internet Exploreru a nutnosti psát webové prezentace podle nejnovějších standardů, v horším případě kecat něco o Web 2.0…“ Tak v tomhle případě vás zklamu. Nechci tu omílat profesní detaily své práce, ale spíš si tu občas ulevit od starostí, které nepotkávají jenom mě.

Takže k věci…

Dostal jsem za úkol definovat, co mě vlastně v práci motivuje. Docela mě překvapilo, jak nesnadno se formuluje taková věc. Nakonec jsem ale došel k následujícímu pořadí priorit:

  1. náplň práce
  2. dostatek času na mimopracovní aktivity
  3. uznání
  4. finanční ohodnocení
  5. práce v týmu
  6. dobrý vztah s nadřízeným
  7. postup

A jak jsem k tomuto seznamu dospěl? Vždy mě zajímaly výzvy a posouvání se za probádané hranice předešlých projektů. Zároveň se ale chci věnovat lidem, které mám rád. Najít vhodné vyvážení těchto priorit je pro mě velmi složité, ačkoliv mi z koníčků, které jsem provozoval zbyla v podstatě pouze hudba, se kterou to poslední dobou jde také z kopce.

Nakonec jsem ale došel k něčemu úplně jinému. Většinou je problém vůbec nějakou motivaci získat a ve své přizpůsobivosti si na všechny výhody časem zvykneme a je třeba hledat dál. Média občas pohodí nějaký inteligentně zvolený drb, abychom si mohli na něco stěžovat – Kdejaký pasáček ovcí Roman, si namaže zas o něco tlustší vrstvu másla na chleba a člověk nepochybuje, že jemu motivace nechybí.

A mně nezbývá, než se radovat, že můžu dělat, co mě baví a motivace? Ta už se dostaví tak nějak sama – nedělám to přece pro sebe, ale pro lidi.

1 Response to "Čím se vlastně zabývám…"

Je několik druhů motivaci, ta první základní je potřeba zajistit si holé živobytí, druhá, když už je postaráno o základ, aby mě to bavilo, třetí, když je už postaráno o předchozí dvě, aby mě to dávalo sílu, moc, čtvrtá je pak snadná, mám svou práci rád, další je touha po uznání, abych měl touhu stále něco objevovat, což je další úroveň a poslední, abych se v práci cítil jako Bůh. Tyhle motivace se mění podle toho, jak se nám v životě daří nebo ne. Když nemám na živobytí, můžu si chtít, aby mě práce bavila, ale pokud se nepostarám o tu základní jednu, chci práci proto, aby mě živila, nemůžu mít radost nikdy a pracovat se mi chtít nebude. Když budu mít chuť, aby mě práce posilovala, ale nebude mi dělat radost, těžko s tím něco udělám, zkrátka vyčerpá mě to vždy, neřkuli, že těžko deklamuju svou moc. Když budu chtít mít svou práci rád, ale nebudu mít ani sílu ji dělat ani nebudu mít moc, budu se s tím holt muset smířit a odejít. Když budu chtít uznání, když neuznám nikoho jiného, těžko můžu mít svou práci rád. Když budu chtít objevovat, ale nedostane se mi uznání, nemá to smysl a Bohem se stanu možná po smrti. Když se budu chtít cítit jako Bůh, ale nic neobjevím, Bohem se sám pro sebe nestanu…

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

Sleduj mě na Twitteru

Moje twíty

RSS Google Reader

  • Objevila se chyba, RSS zdroj je pravděpodobně mimo provoz. Zkuste to později.

RSS 417.cz

  • Objevila se chyba, RSS zdroj je pravděpodobně mimo provoz. Zkuste to později.
%d bloggers like this: