Sedm smrtelných hříchů UX designéra – Úvod

Posted by: Lukáš Čech on: 20. února 2011

• In: About Work | Events | Theory and Motivation
• 3 komentáře

Když se objevila možnost zúčastnit se Vsetínského Barcampu, chvíli jsem váhal. Přece jenom je to z Prahy kus cesty. Pak jsem si ale vzpomněl na úžasnou atmosféru na UXCamp Europe 2010 v Berlíně a také na pozitivní ohlasy, které měla Vsetínská slezina geeků a nerdů vloni. Navíc jsem dostal chuť si něco odpřednášet.

Po výměně několika e-mailů s Michalem Bergem se zadařilo a moje přednáška si našla v programu místo v odpoledním bloku sobotního programu.

Díky drobným zmatkům kolem oběda se ale stala nepříjemná věc. Nedoneslo se ke mně, že se začátek odpoledního bloku posunul a začal jsem dříve, než dorazil někdo z organizátorů a zapnul nahrávání. Těm, které moje přednáška zajímala a mrzí je, že ji neuvidí celou ani ze záznamu, nabízím tedy alespoň sérii článků, ve kterých obsah přednášky uveřejním v utříděnější podobě.

Geneze tématu přednášky

Téma se našlo poměrně snadno. Na konferencích, kterých jsem se zúčastnil v posledních letech, jsem zaznamenal pouze dva typy přednášek:

1. Propagujeme sami sebe:
   • Chlubíme se svými úspěchy;
   • Chlubíme se cizími úspěchy (nebo popisujeme cizí neúspěchy);
2. Propagujeme (svůj) produkt nebo nějakou technologii.

Dostal jsem chuť poukázat na fakt, že „chybami se člověk učí“ a „chybovat je lidské“. Navíc mě inspiroval citát Dona Dodge (Developer Advocate v Googlu) z  Google Developer Day 2010: „Failure is not a word we use in the tech business, we call it experience. “

Chtěl jsem proto jít s kůží na trh a zrekapitulovat vše, co se mi během mé tříleté kariéry v pozici User Experience Designéra v Et neteře nepovedlo.

Co se vám může stát, když se pochlubíte vlastními chybami? Nemyslím si, že tím dáváte najevo pouze fakt, že jste v určitou chvíli selhali. Důležité poselství vězí v tom, že pokud jste již jednou takovou chybu udělali a uvědomujete si, že šlo o chybu, pravděpodobně ji nebudete znovu opakovat. Vysmívat se vám můžou jen experti, kteří v podobné situaci nikdy nebyli nebo jsou si naprosto jistí, že by stejnou chybu neudělali. Je fakt, že koncentrace těchto lidí je v České republice poměrně vysoká, ale nejsou jen tady (někteří jsou na dovolené v zahraničí). Tohle riziko jsem se ale rozhodl podstoupit.

Final touches

Ze soupisu zásadních problémů, které pro mě znamenaly nějaké ponaučení, jsem dal nakonec dohromady seznam sedmi bodů, které se až nápadně podobaly všeobecně známému katolickému sedmeru (smrtelných) hříchů a proto jsem si vypůjčil tuto ideu jako tematickou kulisu. Průvodním vizuálem přednášky se stalo dílo ze 16. století, jehož autorem je (pravděpodobně) Hieronymus Bosch. Tento působivý obraz navíc krásně ilustruje, že jsou jednotlivé hříchy rovnocenné a v symbolickém kolotoči se mohou neustále opakovat. Stejně tak jako opakovaně narážíme na neduhy, které v profesním životě potkaly mě.

A co vás tedy čeká?

Věřím, že nebudete vnímat moji osobní výpověď jako pokus o mentorování. V dalších dnech a týdnech (raději nic neslibuju) se pokusím vydat ke každému hříchu jeden článek, ve kterém popíšu, jak daný hřích souvisí s některým z mých nezdarů. Díky tomuto formátu si budu moci dovolit být o něco košatější a konkrétnější – do třiceti minutové přednášky se všechno vecpat nedalo.

Rozcestník

• Hřích první – Pýcha
• Hřích druhý – Lakomství
• Hřích třetí – Lenost
• Hřích čtvrtý – Hněv
• Hřích pátý – Závist
• Hřích šestý – Nestřídmost (obžerství)
• Hřích sedmý – Smilstvo

Vlastnosti: fail, user experience