Adaptive Mind

Posts Tagged ‘user experience

Když se objevila možnost zúčastnit se Vsetínského Barcampu, chvíli jsem váhal. Přece jenom je to z Prahy kus cesty. Pak jsem si ale vzpomněl na úžasnou atmosféru na UXCamp Europe 2010 v Berlíně a také na pozitivní ohlasy, které měla Vsetínská slezina geeků a nerdů vloni. Navíc jsem dostal chuť si něco odpřednášet.

Po výměně několika e-mailů s Michalem Bergem se zadařilo a moje přednáška si našla v programu místo v odpoledním bloku sobotního programu.

Díky drobným zmatkům kolem oběda se ale stala nepříjemná věc. Nedoneslo se ke mně, že se začátek odpoledního bloku posunul a začal jsem dříve, než dorazil někdo z organizátorů a zapnul nahrávání. Těm, které moje přednáška zajímala a mrzí je, že ji neuvidí celou ani ze záznamu, nabízím tedy alespoň sérii článků, ve kterých obsah přednášky uveřejním v utříděnější podobě.

Geneze tématu přednášky

Téma se našlo poměrně snadno. Na konferencích, kterých jsem se zúčastnil v posledních letech, jsem zaznamenal pouze dva typy přednášek:

  1. Propagujeme sami sebe:
    • Chlubíme se svými úspěchy;
    • Chlubíme se cizími úspěchy (nebo popisujeme cizí neúspěchy);
  2. Propagujeme (svůj) produkt nebo nějakou technologii.

Dostal jsem chuť poukázat na fakt, že „chybami se člověk učí“ a „chybovat je lidské“. Navíc mě inspiroval citát Dona Dodge (Developer Advocate v Googlu) z  Google Developer Day 2010: „Failure is not a word we use in the tech business, we call it experience. “

Chtěl jsem proto jít s kůží na trh a zrekapitulovat vše, co se mi během mé tříleté kariéry v pozici User Experience Designéra v Et neteře nepovedlo.

Co se vám může stát, když se pochlubíte vlastními chybami? Nemyslím si, že tím dáváte najevo pouze fakt, že jste v určitou chvíli selhali. Důležité poselství vězí v tom, že pokud jste již jednou takovou chybu udělali a uvědomujete si, že šlo o chybu, pravděpodobně ji nebudete znovu opakovat. Vysmívat se vám můžou jen experti, kteří v podobné situaci nikdy nebyli nebo jsou si naprosto jistí, že by stejnou chybu neudělali. Je fakt, že koncentrace těchto lidí je v České republice poměrně vysoká, ale nejsou jen tady (někteří jsou na dovolené v zahraničí). Tohle riziko jsem se ale rozhodl podstoupit.

Final touches

Ze soupisu zásadních problémů, které pro mě znamenaly nějaké ponaučení, jsem dal nakonec dohromady seznam sedmi bodů, které se až nápadně podobaly všeobecně známému katolickému sedmeru (smrtelných) hříchů a proto jsem si vypůjčil tuto ideu jako tematickou kulisu. Průvodním vizuálem přednášky se stalo dílo ze 16. století, jehož autorem je (pravděpodobně) Hieronymus Bosch. Tento působivý obraz navíc krásně ilustruje, že jsou jednotlivé hříchy rovnocenné a v symbolickém kolotoči se mohou neustále opakovat. Stejně tak jako opakovaně narážíme na neduhy, které v profesním životě potkaly mě.

A co vás tedy čeká?

Věřím, že nebudete vnímat moji osobní výpověď jako pokus o mentorování. V dalších dnech a týdnech (raději nic neslibuju) se pokusím vydat ke každému hříchu jeden článek, ve kterém popíšu, jak daný hřích souvisí s některým z mých nezdarů. Díky tomuto formátu si budu moci dovolit být o něco košatější a konkrétnější – do třiceti minutové přednášky se všechno vecpat nedalo.

Rozcestník

Reklamy
Vlastnosti: ,

As promised I am going to accomplish my UXCampEurope Berlin 2010 participation. For those who missed the whole thing, I prepared an online survey to analyze which tools and methods that are used in UX industry do the real practitioners use and consider useful.

I tried to attract the participants by sharing the URL of the survey by giving the event attendees a physical notice (and I would like to thank Sigy for the „offline tweet idea“).

Photo by @mahemoff

The survey

The survey listed 19 user experience tools/methods in 5 categories:

  • Qualitative user research
    • Offline surveys/questionnaires
    • Online surveys
    • Remote user testing
    • Full-scale user testing
  • Quantitative user research
    • Eye tracking
    • Mouse tracking/screen recording
    • Web analytics
    • A-B/Multivariate testing
  • Information Architecture/Labeling
    • Card sorting/tree testing
    • Search keywords research/Text-ads testing
    • Mind maps
  • Wireframing and Prototyping
    • LoFi wireframes/mockups
    • HiFi wireframes
    • Non-functional prototypes
    • Full-functional prototypes
  • Interaction Design/Scenarios
    • Component/Widget libraries
    • Storyboards
    • Personas
    • Pageflows/Activity diagrams

and the participants were asked to answer how often they use such a tool and how useful do they think it is:

Usage frequency:
1-Never, 2-Rarely, 3-Regularly, 4-Often, 5-Every time
Usefulness:
1-Worthless, 2-Informative, 3-Helpful, 4-Insightful, 5-Priceless

Participants

I hoped for more participants to be able to share significant results. After one week there are only 20 people who completed the form and I feel that I owe them at least some results so I will try to formulate a few hypotheses based merely on qualitative data.

There were 7 participants from Germany, 6 from Czech Republic, 3 from UK, 2 from Denmark, 1 from France and 1 from Spain.

Most of them stated their job title to be User Experience Designer, others are UX consultant, Analyst, Concept Developer, Information Architect and student. One participant was concerned that people in marketing industry might use these tools less often, but i don’t have enough data to support or confute this idea.

Results

So lets start with the numbers. I normalized the data, so it can be read easier.

Survey results

These numbers show how the participants perceive the listed tools/methods in relation to each other on the scale from 0 (the least used and useful tool) to 100 (the most frequent and appreciated one).

Qualitative user research

I have to admit that these results don’t surprise me a lot. Almost everyone has read Steve Krug’s „Don’t Make Me Think!“ and we all agree that usability is the core attribute of every software product. I think the optimism around remote user testing is interesting although the participants haven’t used it a lot. It may be caused by the fact that these tools had a pretty extensive representation during this year’s UXCampEurope.

Participants also mentioned etnography research, (non)directed interviews, focus groups and other sorts of sessions with the target audience.

Quantitative user research

On the other hand web analytics are widely adopted. The pessimism about its usefulness may be caused by the information overload that hasn’t been successfully tackled yet by any software vendor providing on the market. There is also a positive anticipation around a-b/multivariate testing. The small penetration of mouse tracking and screen recording tools is something that surprised me, because fancy heat-maps produced by these tools are demanded and well received by clients.

Information Architecture/Labeling

I admit that this category was the most vaguely defined. But it seems that card sorting and mind maps are also pretty widespread and seen as satisfactory in general.

The participants also used task analysis and affinity diagrams. We can also argue wether mental models or cognitive walk-troughs belong into this category or should rather live within qualitative user research.

Wireframing and Prototyping

These few questions are in fact only another dimension in the area. I was interested if perfection is widely required in all stages of concept development. We can argue that it depends highly on the size of the projects, but I can see no trend in relying on perfect wireframes or prototypes so the concept phase overlaps with the product development.

Interaction Design/Scenarios

In the last category I was pretty surprised by the wide adoption of personas and storyboards, which might be caused by the grouping of the tools. Participants also mentioned swimlanes and object modeling in this category.

Conclusion

These results are not intended to be a full-scale statistically significant research as I didn’t pay much attention to recruiting participants or data cleanup. I just wanted to share an idea and provoke a discussion about the industry and the UX practitioners feelings about its overall maturity.

I am not saying that I managed the whole thing well, but I would really like to hear what you think about the topic rather than the survey itself.

V minulém díle tohoto miniseriálu jsem se pokusil o definici expertního základu oboru user experience. Máte-li již na této úrovni splněno a chcete se dále rozvíjet, existují, obdobně jako ve většině oborů, dvě možné cesty. První vede přes neustále prohlubování expertních znalostí nebo užší specializaci v případě, že to dovolí situace. Druhá je cesta manažerská. Realita nebývá černobílá, proto okusíte nejspíš od každého něco. I v následujících kapitolách se oba tyto proudy budou prolínat.

Strategie a konzultace

Zvolíte-li převážně expertní větev, můžete růst vertikálně – pilovat dříve nabyté dovednosti a rozšiřovat své povědomí o nástrojích a trendech ve zmíněných oblastech, nebo horizontálně – zavítat do příbuzných oborů. S širším rozhledem pak dává smysl upustit od úkolového uvažování ke strategickému. Jednoduché hledání problematického místa v aplikaci, návrh jeho vylepšení a následné testování a realizace přechází v poradenství, jak tento proces systematizovat. Zároveň pomáháte definovat dlouhodobější cíle, kterých by mělo být prostřednictvím takového procesu dosaženo.

V tomto momentě je také nutné zahrnout do těchto úvah finanční aspekt. Na první úrovni je poskytována expertíza, data, vizualizace a odhady nákladnosti provedení – zda se přejde k realizaci, určuje klient. Na druhé úrovni byste měli být sami schopní posoudit návratnost takových investic, nastavit jejich priority a dlouhodobě je plánovat.

Marketing a obchodní modely

Co přesvědčí „náhodného kolemjdoucího“ k tomu, aby se začal využívat nějaký produkt? Jak funguje v dané nice konkurenční boj? Kde všude můžete potenciální uživatele produktu oslovit? Co přesvědčí zákazníka o kvalitě produktu natolik, že je ochoten ho sám dále propagovat? Odpovědi na tyto otázky mají jednoznačný vliv na celkové vnímání produktu – uživatelův zážitek z interakce s produktem.

Pravděpodobně začnete poskytováním a vyhodnocováním dat. Pokud jste zvědavci jako já, nedá vám to a budete se dále rýpat v tom, proč něco funguje, kdy to funguje a kdy ne. Budete experimentovat, hledat nové kanály a zkoušet praxí neověřené postupy.

Konzistence user experience a vizuálního designu

Vizuální podoba a design ve smyslu vnitřní logiky fungování aplikace včetně uživatelského rozhraní jsou v češtině bohužel snadno a často zaměňovány. Pokud navrhujete uživatelská rozhraní, musíte mít nějakou základní představu o budoucí vizuální podobě výsledku. Většina webů a aplikací se ale neustále mění. Pokud jsou tyto změny nekoordinované, výsledný produkt tím časem utrpí (například poklesem výkonu).

S takovým růstem počítat a udržet uživatelské rozhraní na uzdě je nadlidský výkon, ale vyplatí se. Uživatelé vašeho produktu vám budou vděční, když se způsob interakce s podobnými daty neliší a když se ovládání nemění několikrát do měsíce. Pokud nějaké změny chystáte, nepodceňujte přípravu, testování ani komunikaci se svými uživateli.

Hardware a technologie

Za každým IT produktem je také nějaké to železo. Uživatelské rozhraní se ho snaží odstínit, a proto jej z logiky věci náš obor téměř ignoruje. Navrhnout něco, co je se současnou úrovní technologií nerealizovatelné nebo příliš nákladné velký smysl nemá. Znalosti v této oblasti nejčastěji získáte užší spoluprací s realizačním týmem.

Osobní rozvoj

Pracovat na sobě samém můžete v každém oboru. Málokdy se vám stane, že ve své práci dokážete eliminovat kontakt s ostatními lidmi, ať už jde o nadřízené, kolegy, klienty nebo koncové zákazníky produktu. Autoři článku, který jsem odkazoval v předešlé části, sepsali 9 základních dovedností User Experience Designéra z nichž 5 lze zařadit do tzv. „people skills“.

Schopnost komunikace a time management

Uživatelská rozhraní jsou dostatečně na očích, aby se k nim vyjadřovali klienti, a jejich představy o koncovém produktu mnohdy nedávají smysl vývojářům, kteří zase komunikují se světem výhradně technickými termíny a nechápou, že jim nerozumí klient. Často proto skončíte v roli mediátora.

Schopnost komunikace se také hodí v případě, že potřebujete prezentovat výsledky a vlastní práci obhájit. Bez toho nebudete schopní získat potřebnou důvěru a reputaci na obou stranách barikády a pracovat se vám bude opravdu obtížně.

Děláte-li svoji práci dobře, budete jí mít pravděpodobně nadbytek. Problém omezených zdrojů a nutnost uspokojit všechny požadavky včas je mnohdy v rozporu se snahou sledovat aktuální dění, abyste neztratili kontakt. Pokud zvládnete i toto, máte vyhráno.

Udržení kontaktu s aktuálním vývojem

Informační technologie a web se postupně propojují v jedno. Ať už děláte čistě webové věci nebo vyvíjíte software, primární zdroj informací je internet. Většina knih o našem oboru je zastaralá v momentě, kdy se dotkne polic v knihkupectví.

Veřejné publikování a vystupování

Berte to jako trénink na kontakt s vašimi klienty. Pokud nejste schopní obhájit svoji práci na konferenci, přednášce nebo workshopu, zřejmě neobstojíte ani u svých klientů.

Shrnutí

User experience je o budování vztahů:

  • vztahu člověka s počítačem;
  • vztahu zákazníka s produktem nebo značkou;
  • vztahu klienta s dodavatelem
  • a zejména vašeho vztahu se světem.

User experience je o evoluci:

  • o postupných změnách, které produkt posouvají dopředu;
  • o přizpůsobování se aktuálním podmínkám;
  • o akceptování faktu, že evoluce má i slepé větve.
Vlastnosti: ,

Patnáctého února mi v RSS čtečce přistál zajímavý článek User Experience Design Career Development od konzultantské firmy Evantage. Jelikož se považuji za člena tohoto tajemného spolku, který se maskuje cizími zkratkami a slovy jako User Experience (UX), User Centered Design (UCD) apod., zajímalo mě, jak definují tento obor kolegové za velikou louží.

S obsahem článku souhlasím. Zároveň musím ale konstatovat, že jejich výčet zodpovědností (uživatelský výzkum, informační architektura, interakční design, použitelnost a přístupnost) vnímám jako užší specializaci, než nám velikost českého webu dovoluje. Proto se tímto článkem pokusím popsat, jak své zodpovědnosti a profesní rozvoj vnímám já sám.

Rád si přečtu vaše vlastní názory a pokusy o vymezení této škatulky, zvlášť pokud se do ní sami počítáte.

Základní zodpovědnosti

Jste-li v oboru začátečníky, zcela jistě se neobejdete bez znalostí z okruhů popsaných v následujících kapitolách. Množství znalostí, které je možné v hlavě udržet, není neomezené. Oproti jiným oborům se rychleji vyvíjejí nové standardy, přibývají užitečné nástroje a mění se všeobecné trendy. Za klíčovou proto považuji schopnost rychle se učit nové věci a neustále se přizpůsobovat. Zcela jistě se neobejdete bez zvědavosti a hravosti při testování nových nástrojů a postupů.

Webová analytika a uživatelský výzkum

Na prvním místě stojí v sousloví User Experience „uživatel“ nebo lépe „člověk pracující s vaším produktem“. Čím víc o něm dokážete zjistit, tím lépe můžete dělat svoji práci. Základní dovedností v tomto okruhu zodpovědností je schopnost empatie. Dále nesmí chybět analytické uvažování a široké znalosti nástrojů, které slouží ke shromažďování kvantitativních nebo kvalitativních dat.

Typů možných analýz, které můžete realizovat je nepřeberně. Statistiky návštěvnosti, sociologické průzkumy, dotazníky, vzdálené sledování akcí uživatelů, A/B a multivariantní testy, řada typů uživatelských testů. Dostačující je, dokážete-li použít ze všeho alespoň jeden nástroj. Expertem se stáváte v momentě, kdy jich znáte většinu a navíc dokážete k výzkumu kreativně využít nástroje určené primárně k něčemu jinému (např. PPC).

Personas nebo testování na prototypech se do jisté míry prolínají s následující kapitolou.

Informační architektura a návrh interakcí

Moje zkušenosti naznačují, že do tohoto okruhu většinou spadne i nějaký sběr požadavků a komunikace s klienty. Řekněme ale, že je k dispozici kompletní zadání (stalo se tohle vůbec někdy někomu?). Pak je třeba zabývat se mind mapami, card sortingy, mapami stránek a wireframy všech úrovní detailů, které postupně přecházejí v prototypy. Určitě se nevyhnete také řešení vizuálního vzhledu (obvykle mnohem dříve, než byste sami chtěli). Život si můžete okořenit také řadou diagramů interakcí a scénáři jednotlivých úkolů, jejichž splnění má vaše aplikace umožnit.

I zde by do vaší výbavy měla patřit znalost nástrojů pro dříve zmíněné úkoly. Ti schopnější si většinou vystačí s papírem a tužkou, chcete-li klienta přesvědčit, budete ale v této fázi potřebovat téměř hotovou aplikaci. Klíčovou dovedností je pro tento okruh zejména kreativita a komunikace se všemi zúčastněnými – klienty, grafiky, vývojáři nebo testovanými osobami (předešlé dovednosti analytiky a testování je vhodné zúročit co nejdříve v procesu vývoje).

Použitelnost a přístupnost

V tomto bodě je již jasné, že hranice mezi mnou definovanými okruhy jsou hodně nejasné. Znalosti pravidel použitelnosti vám poradí co analyzovat a testovat, použitelnost řešíme jak při návrhu informační architektury, tak při návrzích rozložení stránek a funkcionalit jednotlivých prvků. S přístupností pomohou standardy. Nejdůležitější je ale konzistentní výsledek, který je esencí všech tří předešlých bodů.

Shrnutí

Tyto dovednosti jsou pro mě jakýmsi základem. V dalším článku (nebijte mě, pokud nebude dřív jak za týden) se pokusím dostat o stupínek výše.

Abyste v tomto oboru excelovali, je nutné zvolit jednu z možných cest – manažerskou nebo expertní. V obou jsou prvky strategického uvažování, širšího vnímání souvislostí s ostatními disciplínami a řada lehkých dovedností. V jedné pak vyšší tíha zodpovědnosti a v druhé vyčerpávající snaha o udržení tempa s ubíhající realitou.

Vlastnosti: ,

Někde na rozhraní psychologie, sociologie a statistiky existuje mýtus zvaný uživatel. Nenávidím ten pojem. Uživatel chce toto, uživatel dělá tamto, uživatel kliká támhle. V češtině to zní ještě mnohem hůř než originální pojem „user“ z angličtiny a to zejména proto, že nejbližší zaběhlá souvislost, ve které se toto slovo v češtině vyskytuje, je z oblasti farmacie (s mírně ilegálním nádechem). Budu mu proto raději říkat Franta.

Číst zbytek příspěvku »


Sleduj mě na Twitteru

Moje twíty

RSS Google Reader

  • Objevila se chyba, RSS zdroj je pravděpodobně mimo provoz. Zkuste to později.

RSS 417.cz

  • Objevila se chyba, RSS zdroj je pravděpodobně mimo provoz. Zkuste to později.
Reklamy